ČEšI SE OPATRNě VRACEJí K PLYNU. POVOLENKY HO ALE V BUDOUCNU PRODRAží
Zákazníci se už nebojí nedostatku plynu nebo jeho příliš vysoké ceny. Je to díky nahrazení dodávek plynu z Ruska dovozem LNG přes terminály. Cena by neměla do budoucna zásadně růst, zamávat s ní mohou snad jen nové emisní povolenky systému ETS 2 plánované od roku 2027.
Nedávné obavy mnoha zákazníků o dodávky plynu a šok ze skokového růstu jeho ceny způsobeného začátkem ruské války na Ukrajině jsou podle odborníků pryč. V roce 2022 se totiž v prvních měsících ruské „třídenní speciální operace“ jeho cena na mezinárodních trzích více než zdvojnásobila z únorových 325 korun za megawatthodinu na srpnových rekordních 825 korun. Začátkem letošního dubna ovšem na trzích stála jedna megawatthodina už „jen“ kolem tří set korun.
Dnes si proto plynaři pochvalují, že Češi z využití plynu nemají strach. Očekává se, že spotřeba plynu do roku 2040 stoupne až o čtvrtinu. „Světové zásoby jsou dostačující a nevidím problém k nám plyn v potřebném množství dopravovat, a to ani s ohledem na očekávaný růst poptávky,“ uvedl generální ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS) Josef Kotrba.
Růst zájmu domácností o připojení k plynu zaznamenal loni i největší český distributor plynu, skupina GasNet. Požádalo si o ně téměř 10 tisíc domácností, což byl ve srovnání s rokem 2023 nárůst o více než třetinu žádostí. Podle ČPS je v Česku aktuálně 2,518 milionu odběrných míst plynu.
Celkové objevené zásoby zemního plynu se odhadují na více než 160 tisíc miliard metrů krychlových, celosvětově se přitom ročně spotřebují asi 4 tisíce miliard metrů krychlových. Plynu by tedy skutečně mělo být dost nejméně na dlouhé desítky let.
Plyn máme hlavně z Norska a USA
Hlavním dodavatelem této komodity pro Evropu ovšem už není Rusko. „V tomto roce k nám teče plyn prakticky výhradně ze západu,“ uvedl vedoucí oddělení nákupu energií společnosti E.ON Jiří Mlynář. „Dlouhodobě nemáme problém s tím, že by naši dodavatelé smlouvy neplnili,“ pochvaluje si.
Podle poradenské společnosti EGÚ se do Evropské unie v loňském roce dováželo nejvíce plynu z Norska. „Evropa se poučila a vystavěla LNG terminály na zkapalněný plyn, a tím eliminovala závislost na jednom zdroji,“ připomněl mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. I díky tomu tedy import plynu převládal prostřednictvím těchto terminálů, které zajistily přes třetinu veškerých dodávek plynu do EU. Z USA přišlo 46 procent takto dodaného plynu, z Ruska to bylo 19 procent.
Zkapalněný plyn sice bývá dražší než ten dodávaný postaru potrubím, jeho výhodou je právě dostupnost z více na sobě nezávislých zdrojů z celého světa. Před třemi lety jeho cena navíc prudce vzrostla, neboť jej začaly využívat státy dosud závislé na ruském plynu včetně Česka a Německa. „V příštích letech naopak poroste nabídka, což by mělo ceny stabilizovat či přispět k jejich poklesu,“ tvrdí Kotrba.
Dodavatelé plynu ohledně jeho budoucích cen nechtějí spekulovat. „Co se týká nejbližšího časového horizontu, tak našim zákazníkům ceny nebudeme zvyšovat,“ tvrdí Vránek. „Z dlouhodobého hlediska podléhá problematika mnoha různým vlivům, to znamená, že vývoj lze predikovat problematicky,“ podotkl.
Plyn prodraží povolenky
Od roku 2027 se ovšem využívání plynu jakožto fosilního zdroje zřejmě prodraží zejména lidem, kteří si jím budou vytápět rodinné domy. Důvodem bude zavedení emisních povolenek v už schváleném novém systému ETS 2, jehož přesná podoba dosud ovšem není známá.
Odhaduje se, že by si při průměrné startovací ceně 45 eur za tunu CO2 odběratelé za jednu megawatthodinu připlatili asi 270 korun. „Takže když má někdo kontrakt na plyn, ve kterém platí tisíc až 1500 korun za megawatthodinu a najednou bude platit o tolik více, tak je to skutečně hodně velký nárůst,“ míní analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Čeští politici tvrdí, že se zavedení těchto povolenek ještě v Bruselu pokusí zvrátit, není to však příliš pravděpodobné.
Podle experta na energetiku z Hnutí Duha Karla Polaneckého zatím skutečně cena plynu kupříkladu oproti tepelným čerpadlům vychází výhodněji. „Je však vysoká pravděpodobnost, že ve chvíli, kdy se spustí ETS2, situace se značně změní,“ obává se Polanecký.
Z pohledu znečištění ovzduší je podle něj ale využití plynu skutečně lepší než kupříkladu vytápění biomasou. Horší je to co se týče emisí skleníkových plynů. „Pokud se berou jenom ty přímé, tak jsou zhruba poloviční oproti uhlí. Velmi těžko se však odhadují ty nepřímé, které vzniknou při těžbě a při dopravě,“ podotkl Polanecký.
Na výhodnosti topení plynem se pro příští roky se ale odborníci obvykle shodují. „Domácnosti nemají ekonomický důvod urychlovat odchod od vytápění zemním plynem. Kotel na plyn je výhodný zejména mimo lokality s centrálním zásobováním teplem,“ tvrdí Michal Macenauer ze společnosti EGÚ.
S cenami řady druhů zboží mohou do budoucna „zamávat“ cla nově vyhlášená prezidentem USA Donaldem Trumpem anebo případná evropská odveta na tato opatření. Šéf ČPS Kotrba se toho ale v případě plynu neobává. „Americká cla se týkají evropského vývozu do USA, nikoliv dovozu z USA,“ připomněl.
Smysl by podle něj nedávalo ani zavedení plošných cel do EU. „Clo na dovoz plynu totiž zatěžuje všechny spotřebitele,“ konstatoval. Pokud by byl takto zatížen dovoz z USA, americký plyn by se Evropě vyhnul. „Ta by nakupovala jinde, byť za cenu vyšších logistických nákladů,“ dodal Kotrba.
2025-04-13T02:02:00Z